Do sloučení obcí Brumova a Bylnice r. 1964 působil v každé obci samostatný místní národní výbor. Městem se obec Brumov-Bylnice stala k 1.1.1965, kdy zde začal působit městský národní výbor. Od r. 1976, kdy se k Brumovu-Bylnici připojily obce Sidonie a Štěpán (do r. 1964 Svatá Sidonie a Svatý Štěpán) tvořily město tyto městské části: Brumov, Bylnice, Sidonie, Štěpán (od r. 1990 opět Svatý Štěpán).

Volby r. 1964 se konaly již do společného MNV sloučených obcí Brumova a Bylnice. Sloučení obcí předcházela řada jednání, která s několikaletými přestávkami probíhala od r. 1945. Podle zápisu ze schůze MNV v Brumově z 31.10.1945 se jednalo o sloučení obou obcí v souvislosti s vypracováním regulačního plánu. Jednání byla znovu obnovena r. 1948 na návrh ONV Uherský Brod. Pro tehdy nepřekonané obtíže v majetkových poměrech a pro údajnou „neústupnost“ Bylničanů ve věci pojmenování sloučené obce skončila slučovací jednání neúspěšně. Další zpráva o připravovaném sloučení obcí byla v Brumově projednávána plenárním zasedáním MNV dne 26.10.1962. Při jednání o revizi směrného územního plánu bylo doporučeno sloučení obou obcí, které byly již dříve stavebně propojeny rodinnými domky podél silnice. Problémem bylo opět pojmenování města. Zpráva o sloučení byla několikrát projednávána na schůzích komisí, rady i pléna MNV také v Bylnici, naposledy 12.2.1964. Po schválení sloučení na jednání MNV v Bylnici bylo toto schváleno plenárním zasedáním 14.2.1964 i v Brumově. Obě obce se shodly na společném názvu Brumov-Bylnice. Brumov a Bylnice se staly místními částmi sloučené obce Brumov-Bylnice. Sídlo MNV bylo v místní části Brumov. Název obce Brumov-Bylnice schválila rada Jihomoravského krajského národního výboru v Brně usnesením dne 24.3.1964, čís. 29-01.

Do MNV bylo zvoleno 38 poslanců, rada měla 11 členů. Předsedou MNV Brumov-Bylnice byl zvolen dosavadní předseda MNV Brumov František Ivaniš, prvním náměstkem předsedy a současně předsedou plánovací komise Stanislav Hrnčiřík z Bylnice, druhým náměstkem a zároveň předsedou komise výstavby Bedřich Loucký a tajemníkem zůstal Stanislav Zvoníček. Dále byly ustaveny tyto komise: zemědělská, finančně-rozpočtová, kulturně-školská, obchodu, zdravotní, pracovních sil, místního hospodářství, pro ochranu veřejného pořádku, sociální. Předsedové výše uvedených komisí byly zároveň členy rady MNV. Nečlenové rady byli předsedy komise bytové, sociálního zabezpečení a sboru pro občanské záležitosti.

Sloučená obec se 4600 obyvateli se stala kulturním, politickým, hospodářským, školským a zdravotnickým střediskem pro řadu okolních obcí. Po sloučení tvořila zemědělská půda 2114 ha, z toho orná 1005 ha, louky 414 ha, zahrady 44 ha, sady 43 ha, pastviny 585 ha. zbývající půda byla lesní, neplodná a ostatní. Působilo zde několik průmyslových podniků, např. MEZ Brumov, pivovar a několik menších provozoven místního hospodářství a komunálních služeb. Proto byl na prvním plenárním zasedání MNV Brumov-Bylnice dne 2.7.1964 schválen návrh na udělení názvu Městský národní výbor. Usnesení o označení národního výboru v Brumově-Bylnici názvem Městský národní výbor (MěstNV) schválila rada Jihomoravského krajského národního výboru v Brně dne 20.10.1964, čís. 64-01 s účinností od 1.1.1965. Úřad MěstNV tvořilo 8 pracovníků.    

Po počátečních potížích v práci dosavadních místních komisí lidové kontroly v Brumově a Bylnici v letech 1963-1964 kladl MěstNV větší důraz na kontrolní činnost. Na plenárním zasedání v únoru 1965 byla zvolena místní komise lidové kontroly., která se při své kontrolní činnosti zaměřila na spolupráci s ostatními komisemi MěstNV. Větší pozornost byla věnována také hospodaření komunálních služeb. V r. 1966 byl v Brumově-Bylnici zřízen místní lidový soud. Na plenárním zasedání MěstNV 23.9.1966 bylo schváleno 10 soudců (většinou z dělnických profesí), kteří složili slib do rukou předsedy MěstNV.

Ve volbách do MěstNV r. 1971 bylo zvoleno 33 poslanců. Z jejich řad byly utvořeny čtyři komise (plánovací a finanční, komise pro školství, kulturu, zdravotnictví a sociální zabezpečení, komise služeb, výstavby a životního prostředí a komise ochrany veřejného pořádku) a výbor lidové kontroly. Rada MěstNV měla 11 členů. U MěstNV byly ustaveny dva odbory a to odbor správní a odbor hospodářský. Oba odbory řešily a zajišťovaly usnesení vlastního orgánu a orgánů vyšších stupňů a při své činnosti se opíraly o pomoc ONV. Jako pomocné aktivy bylo při MěstNV po volbách r. 1971 zřízeno 12 občanských výborů a 75 agitačních dvojic. Rada MNV se scházela 2x za měsíce, plénum 1x za měsíc.

V r. 1973 měl Brumov-Bylnice 4763 obyvatel s trvalým bydlištěm ve městě a 161 přechodně bydlících, hlavně z řad pracovníků MEZ a učitelů. Město Brumov-Bylnice bylo přirozeným střediskem spádových obcí Štítné n.Vl.-Popova, Sidonie, Štěpána, Návojné, Nedašova a Nedašovy Lhoty s celkovým počtem cca 12 000 obyvatel.

MěstNV řídil Komunální služby se 62 pracovníky. Komunální služby zajišťovaly 16 profesí, nejrozšířenější byla stavební údržba a kovoslužba. Komunální služby obhospodařovaly také 126 bytů (Domovní správu zřizovaly národní výbory, které spravovaly nejméně 200 bytů) a pečovaly o místní komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, veřejné studně, městský vodovod a kanalizaci.

Ve městě byly dvě mateřské školy, jesle a dvě základní devítileté školy umístěné ve čtyřech budovách. Při obou ZDŠ byly družiny mládeže a školní jídelny. Střediskem kulturního a veřejného života byl kulturní dům n.p. MEZ a částečně i kulturní dům osvětové besedy v Bylnici, kde bylo do konce r. 1972 v provozu městské kino. Do závodního klubu byla r. 1973 převedena také městská knihovna se dvěma pobočkami. Při rozvoji hospodářství a další řídící a organizátorské činnosti na území města spolupracoval MěstNV s místními závody: n.p. MEZ, Středomoravské dřevařské závody – Pila Bylnice, Státní lesy Brno, závod Brumov, Družstvo invalidů Dúbrava Valašské Klobouky, provoz Brumov-Bylnice, Jihomoravské pekárny, JZD Vrchovina, Státní statek Valašské Klobouky v bylnické části města. Dále byly na území města dvě stanice ČSD, poštovní úřad a dvě zdravotní střediska.

Obchodní síť provozoval ve městě státní a družstevní obchod. Byly tu tři samoobsluhy, dvě mlékárny, cukrárna, tři prodejny masa, dvě prodejny zeleniny, dvě prodejny potravin a sedm průmyslových prodejen. Dále zde bylo šest hostinců a restaurací a prodejna polotovarů.

Charakter města byl r. 1975 symbolicky zdůrazněn schválením užívání městského znaku (podle historické podoby ho ztvárnila výtvarnice Marie Nováková). Znak znázorňuje červený zakulacený štít se zlatou padací mříží, sestavenou ze dvou vodorovných a pěti svislých, dole zašpičatělých trámů.

Význam města vzrostl integrací dalších obcí. S účinností od 15.7.1976 se sloučily obce Brumov-Bylnice, Štěpán a Sidonie. Město si nadále ponechalo úřední název Brumov-Bylnice a mělo tyto místní části: Brumov, Bylnice, Štěpán, Sidonie. Administrativa obou integrovaných obcí byla převedena k MěstNV od 1.7.1976. Do integrovaného MěstNV bylo na podzim 1976 zvoleno celkem 50 poslanců. Z nich bylo zvoleno 13 členů rady a novými funkcionáři města se stali Zdeněk Pavlík - předseda MěstNV, Ludvík Macků - místopředseda a Jaroslav Piner - tajemník. V r. 1977 byly provedeny volby občanských výborů, kterých bylo ve městě 14. V aparátu MěstNV pracovalo 9 pracovníků ve 3 odborech (plánovací a finanční, odbor výstavby, komunálního hospodářství, služeb a obchodu a odbor správní).

V r. 1980 mělo město 5791 obyvatel, z toho Brumov-Bylnice 4959, Sidonie 345 a Štěpán 487 obyvatel. Brumov-Bylnice se rozvíjel jako průmyslově-zemědělské město v chráněné rekreační oblasti. Rozhodujícím průmyslovým podnikem byl nadále MEZ se 1396 zaměstnanci. Z dalších podniků zaměstnával Lesní závod 163 pracovníky, pila v Bylnici 100, pivovar v Brumově 69, státní statek 110 a JZD Javorník Štítná n.Vl.-Popov, farma Brumov (do r. 1976 JZD Vrchovina Brumov) s přidruženou výrobou 100 pracovníků.

V r. 1981 bylo do MěstNV zvoleno 71 poslanců. Ve funkcích předsedy, místopředsedy a tajemníka MěstNV byli potvrzeni dosavadní funkcionáři. Oproti minulým volbám byl zvolen další místopředseda - Jan Polách. Rada měla i nadále 13 členů. Byly zvoleny tyto komise MěstNV: komise veřejného pořádku, komise školství a kultury, komise sociální a zdravotní, komise pro mládež a tělovýchovu, komise finanční a plánovací, komise výstavby a dopravy, komise obchodu a cestovního ruchu, komise komunálního hospodářství a výbor lidové kontroly.

MěstNV zaměstnával 31 pracovníků. Pracovní úvazky MěstNV činily pro správu 10,5 pracovníka, pro komunální služby rozpočtové 11 pracovníků, místní komunikace 3,5 pracovníka a v jeslích 6 pracovníků. Od 1.7.1983 došlo k rozšíření výkonu státní správy na úseku výstavby. MěstNV Brumov-Bylnice se stal stavebním úřadem I. stupně i pro obce Návojnou, Nedašov, Nedašovu Lhotu, Štítnou n.Vl.-Popov, Jestřabí. Na rozvoji služeb obyvatelstvu se podílela drobná provozovna MěstNV, která zabezpečovala služby stolařství, zahradnictví, dopravu, stavební údržbu, pohřební služby, rekreační služby.

Také po volbách do národních výborů v r. 1986 měl MěstNV Brumov-Bylnice 71 poslanců. Z nich bylo 55% příslušníků KSČ, 6% členů čs. strany lidové, 4% čs. strany socialistické a 35% bezpartijních. Z poslanců byla zvolena třináctičlenná rada MěstNV. Předsedou MěstNV byl zvolen Ing. Vojtěch Loucký, místopředsedou Josef Hrnčiřík a tajemníkem Jan Polách. Jako iniciativní, kontrolní a výkonné orgány MěstNV byly zvoleny tyto komise MěstNV: finanční, místního hospodářství a dopravy, plánování a výstavby, obchodu a cestovního ruchu, školství a kultury, sociální a zdravotnictví, ochrany veřejného pořádku, pro mládež a tělovýchovu, péči o rodinu a děti, pro řešení přestupků a výbor lidové kontroly. Dále byly zvoleny: sbor pro občanské záležitosti, rada spotřebitelské kontroly, komise pro životní prostředí, komise JSBVO (jednotného systému branné výchovy obyvatelstva), soutěžní a zvelebovací komise, inventarizační komise, povodňová komise a domovní komise. V září 1986 byly pak provedeny volby do všech 13 občanských výborů. Angažovalo se v nich 150 občanů při plnění volebního programu Národní fronty na území města. Byla to zejména výstavba v akci “Z“, kterou MěstNV zabezpečoval placenými odbornými silami a organizováním brigád. Mimo několika stavebních akcí byly znovu zahájeny práce na záchraně brumovského hradu a r. 1986 byla dokončena úprava další kulturní památky – židovského hřbitova. V r. 1987 byla vedena jednání o plynofikaci města a byla vypracována studie plynovodu.

K 31.12.1988 měl Brumov-Bylnice celkem 5992 obyvatel, z toho místní část Brumov 3427, Bylnice 1852, Štěpán 437 a Sidonie 276. Koncem  r. 1989 se také v životě obyvatel města Brumov-Bylnice projevovaly změny společenského a veřejného života předurčující pád komunistického režimu. Lidé podepisovali petice na podporu hnutí studentů a umělců, konala se manifestace křesťanů na náměstí, na níž byl přečten dopis kardinála Tomáška. Mnozí občané se 27.11.1989 zúčastnili generální stávky, vyhlášené Občanským fórem. Na stávce byla vznesena řada požadavků, mezi nimi též za urychlení svobodných voleb do zastupitelských sborů. Průvod stávkujících se dostavil před budovu MěstNV. Na výzvu stávkujících občanů k nim promluvil předseda MěstNV Ing. Vojtěch Loucký. Další veřejné shromáždění občanů se uskutečnilo 11.12.1989 z iniciativy Občanského fóra MEZ. Tehdy byl založen koordinační výbor Občanského fóra ze zástupců dalších závodů a organizací ve městě. Byl vznesen požadavek na rekonstrukci MěstNV a dalších orgánů, především odchod „těch osob z řídících funkcí, kteří se zdiskreditovali a byli typickými představiteli a vykonavateli totalitní moci“.

Na plenárním zasedání MěstNV 18.12.1989 byla podána demise jeho členů. Doplnění MěstNV o nové členy navrhlo Občanské fórum v Brumově-Bylnici na schůzi 28.12.1989. Reorganizace MěstNV se uskutečnila na plenárním zasedání 29.1.1990. Ve složení MěstNV bylo dosaženo paritního zastoupení existujících politických stran (KSČ, čs. strany lidové /ČSL/ a čs. strany socialistické /ČSS/) a Občanského fóra. MěstNV měl 73 členů, z toho 13 členů rady. V radě MěstNV byla zastoupena KSČ 3 členy, ČSL 2 členy, ČSS 2 členy, nestraníci 4 členy a po jednom členu za Štěpán a Sidonii. Předsedou MěstNV byl znovu zvolen Ing. Vojtěch Loucký, místopředsedou Stanislav Lysáček a tajemníkem MěstNV byl zvolen Leoš Jemelka. V novém složení působil MěstNV v Brumově-Bylnici do svobodných obecních voleb na podzim 1990.

Na žádost občanů ze Štěpána byl ještě před volbami do městského zastupitelstva r. 1990 vrácen této městské části původní název Svatý Štěpán. Městskými částmi byly Brumov, Bylnice, Sidonie a Svatý Štěpán.

Volební období národních výborů bylo ukončeno dnem voleb do zastupitelstev obcí. Existence MěstNV Brumov-Bylnice byla ukončena volbami do městského zastupitelstva 24.11.1990. Podle ústavního zákona č. 294/1990 Sb., se po volbách stala základem místní samosprávy obec (v Brumově-Bylnici bylo zvoleno městské zastupitelstvo, městská rada a úřad MěstNV se stal městským úřadem).

Předsedové MNV/MěstNV Brumov-Bylnice 1964-1990

František Ivaniš        1964-1976

Zdeněk Pavlík           1976-1986

Ing. Vojtěch Loucký 1986-1990

Vladimír Štroblík, Státní okresní archiv Zlín