Obec Bylnice (od r. 1964 místní část města Brumov-Bylnice) leží v jihovýchodní části okresu Zlín v krajinné oblasti Bílých Karpat v nadmořské výšce 315 m. Od Zlína je vzdálena asi 48 km. Do r. 1951 (1954) byly součástí obce dvě osady ležící při řece Vláře směrem ke slovenským hranicím. Obě osady vznikly původně jako kolonie obydlí při sklářských hutích. Svatá Sidonie při Vlárském průsmyku se zčásti nacházela na slovenském území, část osady Svatý Štěpán se nacházela na katastru obce Štítná nad Vláří. Od 1.1.1952 se obě osady osamostatnily a nově vzniklých obcích vznikly samostatné místní národní výbory.

Z hlediska územního správního vývoje patřila Bylnice do r. 1949 k politickému okresu Uherský Brod a k soudnímu okresu Valašské Klobouky. V letech 1949-1960 byla součástí okresu Valašské Klobouky, r. 1960 byla přičleněna k okresu Gottwaldov (Zlín).

Místní národní výbor v Bylnici byl ustaven dne 4. května 1945 na veřejné schůzi občanů svolané do bylnického mlýna. Na ustavující schůzi bylo zvoleno 30 členů a 6 náhradníků MNV. Prvním předsedou byl zvolen Josef Pecl.

Při zahájení hospodářské a zásobovací činnosti se MNV řídil pokyny velitelství Rudé armády ve Valašských Kloboukách. První nařízení MNV se týkala odklizovacích prací a postavení provizorních mostů a železničního nadjezdu na vsetínské dráze. Při odstraňování válečných škod v prvních dnech po osvobození zajišťoval MNV pomoc také občanům především poskytnutím stavebního materiálu. K zajištění bezpečnosti v obci byla zřízena strážní služba „národní milice“, která na příkaz MNV zajišťovala podezřelé osoby. V prvních dnech po osvobození zajišťoval MNV před ztrátou nepřátelský majetek. Z brumovského velkostatku v Bylnici – parní pilu, cihelnu, dvůr, hotel Vlára, všechny hájenky a zásoby dřeva v lesích a dále též nově postavené domy ve Sv. Štěpáně a jejich vnitřní zařízení, pokud nebylo zničeno ustupujícími vojáky. MNV dále zajistil vnitřní vybavení v kancelářích po bývalém Gestapu a německé pohraniční stráži a sepsal veškerý majetek místních Němců.

V obci byla zřízena místní rolnická komise, která připravovala rozdělení velkostatkářské půdy. Na pilu, cihelnu a dvůr Petrovici zavedl MNV dočasnou národní správu a zajistil převedení hotelu Vlára a hostince „Na mýtě“ českým vlastníkům.

Byly zahájeny práce na elektrizaci obce, zřízení místního rozhlasu, opravě mostní váhy, vybudování cesty na Lúčky, regulaci potoka Bylničky a požární strouhy, postavení kulturního domu aj.

Vyřizování agendy MNV bylo rozděleno do těchto skupin: vnitřní správa obce, zásobování, sociální pomoc, peněžní záležitosti, oprava cest, oprava budov, kulturní a osvětové věci. Tajemníkem MNV byl Alois Lysák. Jako pomocné orgány byly ustaveny dva sedmičlenné výbory – výbor pro dodávku dobytka a výbor pro dodávku obilí a mléka. Ve druhé polovině r. 1945 se MNV zabýval problematikou osídlování pohraničí. V létě a na podzim 1945 se přestěhovalo z Bylnice na severní a jižní Moravu 40 rodin.

Dosavadní složení MNV bylo v prosinci 1945 změněno podle paritního zastoupení politických stran. První předseda MNV rezignoval, několik dnů byl pak předsedou Hynek Lysák a po něm Richard Žižka. Vedením zásobovacího oddělení byl pověřen Stanislav Zvoníček, po něm od února 1946 František Trčka. Obecním sluhou byl Jarolím Šuchma. Tajemníkem MNV zůstal Alois Lysák, náměstkem předsedy MNV se stal Václav Holba a pokladníkem Jan Lysák.

V květnu 1946 byl národní výbor reorganizován podle výsledků voleb do Národního shromáždění. V Bylnici měla nejsilnější pozici komunistická strana a strana lidová. O polovinu méně hlasů získali sociální demokraté a nejméně hlasů pak národní socialisté. Jednotlivé mandáty v MNV byly pak rozděleny takto: KSČ a ČSL měly v MNV po dvanácti členech, sociální demokracie pět a národní socialisté jednoho člena. Předsedou MNV se stal komunista Josef Macek, lidovci a sociální demokraté se dělili o funkce náměstků (Václav Lysáček, Alois Lysáček).

Hlavním úkolem MNV bylo vybudování elektrického osvětlení v obci, první světla se v  Bylnici rozsvítila 12. září 1946. MNV v Bylnici se potýkal s nedostatkem bytů, v provozu bylo 6 obchodů a 7 hostinců. V létě 1947 se MNV musel znovu zvýšenou mírou zabývat bezpečnostní situaci, když katastrem obce procházely ozbrojené skupiny benderovců a násilím si v některých usedlostech vynucovaly jídlo. Od r.1947 probíhala jednání o přidělení hostince a obchodu Adély Grossové-Haasové ke zřízení úřadovny MNV, stanice SNB a poštovního úřadu. Žádosti o využití budovy byly zasílány až do r. 1951, kdy byl objekt přidělen MNV. Dosavadní úřadovna MNV v obecní části bývalého dvora byla uvolněna pro případné umístění průmyslové provozovny.

V r. 1947 odstoupil z funkce předseda MNV Josef Macek a novým předsedou se stal sociální demokrat Alois Lysáček a oba místopředsedové zastupovali v MNV stranu lidovou. V důsledku pražských únorových událostí byl koncem února 1948 v Bylnici ustaven místní akční výbor, který provedl další změny ve složení MNV a jeho komisí. Po tzv. „očistě“ byl MNV složen z osmnácti příslušníků KSČ, čtyř členů sociální demokracie a osmi členů strany lidové. Sedm členů rady tvořilo pět příslušníků KSČ a po jednom členu příslušníci sociální demokracie a lidové strany. Koncem roku vystřídal Josefa Holbu ve funkci předsedy MNV Jan Lysák.

V letech 1947-1948 probíhala neúspěšná jednání o zřízení pobočky továrny MEZ Brumov v Bylnici. Firma dostala k dispozici budovu bývalé obecní sýpky, kterou adaptovala na šest rodinných bytů pro své zaměstnance. V r. 1950 byla v Bylnici zrušena stanice SNB a přemístěna do Štítné n.Vl.

Roku 1949 měl MNV v Bylnici 30 členů, rada MNV měla 10 členů. V polovině r. 1950 byl MNV v Bylnici reorganizován místní organizací KSČ. I po reorganizaci měl MNV Bylnici 30 členů, počet členů rady byl zvýšen na 11. Byl zaveden referentský systém, členové rady byli zároveň referenty MNV. Předsedou MNV zůstal Jan Lysák, který zároveň zodpovídal za I. a II. referát, první místopředseda Hynek Lysák měl na starosti IX. referát, II. místopředseda Josef Macek X. referát. Dva členové zastupovali v radě MNV osady Svatou Sidonii a Svatý Štěpán.

Období činnosti MNV bylo charakteristické zvýšeným úsilím o socializaci vesnice. Koncem r. 1950 byl v Bylnici založen přípravný výbor JZD. Oba místní hostince byly r. 1951 přeměněny na komunální podniky. V bývalém obchodním domě J. Černého byla zřízena mateřská škola s celodenním provozem, budovaly se nové domy ve čtvrti na Lúčkách.

V březnu 1951 byl po odchodu Jana Lysáka na ONV Valašské Klobouky zvolen předsedou MNV Oldřich Bednařík. Agenda MNV byla r. 1951 rozdělena do těchto referátů: pro lidovou správu, plánovací, zemědělský, pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, práce a sociální péče, zdravotní, finanční, hospodářský, pro vnitřní obchod a výživu, pro vnitřní věci a bezpečnost a referát technický. Záležitosti občanů z obou osad vyřizovali důvěrníci osady Svatá Sidonie a Svatý Štěpán. Obě osady usilovaly o úplné osamostatnění s vlastními místními národními výbory.

Po osamostatnění osad Svatá Sidonie a Svatý Štěpán k 1.1.1952 byla provedena další reorganizace MNV v Bylnici. Ten měl nadále 24 členů, z toho 7 členů rady. Jedenáct referátů bylo rozděleno takto: předseda MNV zodpovídal za tři referáty, dva členové měli přidělenou po dvou referátech a ostatní členové po jednom. Dnem 1.1.1952 byl jmenován politickým tajemníkem MNV Jan Fojtík. Po osamostatnění osad měla Bylnice 1835 obyvatel a 335 obytných domů. V sále hostince „Na mýtě“ bylo zřízeno kino MNV. Mělo tři zaměstnance – vedoucího, promítače a pokladníka. V bývalé usedlosti Václava Frýzla byla zřízena inseminační stanice a zemědělská půda (18 ha) byla předána státním statkům. Do práce JZD I. typu bylo koncem r. 1952 zapojeno 43 drobných zemědělců, kteří hospodařili na 19,20 ha zemědělské půdy.

V r. 1953 se stal předsedou MNV opět Jan Lysák. Bylnice měla v té době již 1872 obyvatel a 378 domů. V obci bylo 295 zemědělských závodů na 905,31 ha zemědělské půdy, z toho 492,16 ha orné. Nejvíce zemědělských závodů (107) bylo v obci malých s výměrou do 0,5 ha. Největší výměru půdy v obci (184,60 ha) zabíraly závody o velikosti 5-10 ha. Tři závody měly výměru od 15 do 20 ha, nad 20 ha neměl v obci žádný zemědělský závod. JZD obhospodařovalo 8,90 ha půdy. Podle soupisu hospodářských zvířat bylo r. 1953 v Bylnici 562 kusů hovězího a 295 kusů vepřového dobytka, 191 ovcí a 87 koní.

Rozpočet MNV věnoval největší částku na potřeby školství a kultury a dále na vnitřní správu. Zatímco r. 1953 výdaje dalece překračovaly příjmy, r. 1954 byl již rozpočet vyrovnaný. Ve školním roce 1953/1954 navštěvovalo bylnickou školu 202 žáků a do mateřské školy chodilo 17 dětí. Na osvětové práci, tělovýchově a zdravotnictví se podílely společenské organizace Sokol Lokomotiva, výbor žen, požárníci, červený kříž (ČSČK) a svaz mládeže (ČSM). Místní veřejná knihovna měla 1893 svazků knih. R. 1954 byl při místní organizaci Svazarmu založen divadelní kroužek. V r. 1955, kdy ho převzala osvětová beseda, sehráli ochotníci tři divadelní hry na 17 představeních v místě i okolních obcích.

V r. 1954 se volilo do MNV poprvé podle nového volebního zákona. MNV byl po volbách osmnáctičlenný. Předsedou byl zvolen Oldřich Bednařík. V Bylnici bylo tehdy 1885 obyvatel a 384 domů. Pozornost věnoval MNV úpravě obce. V soutěži o zvelebení obce byla r. 1955 Bylnice vyhlášena nejčistší obcí okresu a třetí nejčistší obcí Gottwaldovského kraje. O čistotu a zvelebení obce se staral hlavně sedmnáctičlenný výbor žen.

Zaměstnání nacházeli obyvatelé obce v zemědělství a v průmyslových závodech v okolí. Lidé dojížděli do zaměstnání do Bohuslavic n. Vl. (Zbrojovka), Slavičína (Svit) a Brumova (MEZ). Po stagnaci JZD se r. 1956 znovu utvořil jeho přípravný výbor. JZD hospodařilo na 19 ha zemědělské půdy, z toho bylo 8,50 ha orné půdy. Rada MNV se zabývala přístavbou kulturního domu pro zdravotní středisko. Počet členek výboru žen vzrostl na 30. R. 1956 došlo opět ke změně ve funkci předsedy MNV – stal se jím Josef Holba, který tuto funkci vykonával i po volbách r. 1957. Do MNV bylo zvoleno 24 členů.

Radu MNV tvořili kromě předsedy další čtyři členové MNV. Ustaveny byly komise: zemědělská, technická, finanční, sociální a bytová, trestní, kulturní. Práce MNV se zaměřila na socializaci vesnice, vybudování zdravotního střediska a dostavbu kulturního domu. Po vytrvalé přesvědčovací kampani se podařilo uskutečnit ustavující schůzi obnoveného JZD 22.8.1957. V obci byla utvořena arondační komise, která spolupracovala s představenstvem JZD na provedení hospodářsko-technické úpravy půdy. Do JZD se sdružilo 79 závodů, pracovalo v něm 106 členů. Zdravotní středisko bylo slavnostně otevřeno 27.6.1957. Pracoval v něm obvodní lékař a zubní technik, pravidelně se konala poradna pro děti. Dostavěný kulturní dům byl předán veřejnosti 26.12.1959.

      Schůze MNV se konaly pravidelně 1x za měsíc, rada se scházela 2x až 3x do měsíce podle potřeby.Tajemníkem MNV byl Bedřich Šuchma, administrativní práce vykonával Alois Lysák. Po volbách r. 1960 měl MNV v Bylnici 27 poslanců. Předsedou byl zvolen Alois Dorňák, místopředsedou Václav Macek a tajemníkem zůstal Bedřich Šuchma. Rad MNV měla devět členů. Jako pomocný orgán byly zřízeny tyto komise: pro místní bezpečnost (pod vedením tajemníka MNV), školská a kulturní, sociální, zdravotní a bytová, finanční a rozpočtová, trestní, zemědělská, výstavby a vodního hospodářství.

Při sčítání lidu r. 1961 měla Bylnice 1981 obyvatel, 279 rodinných domků a 410 bytů. Vzhledem k dřívějšímu osamostatnění osad Svatá Sidonie a Svatý Štěpán byly v Bylnici přečíslovány domy. Celková výměra půdy činila 2479,83 ha, z toho JZD obhospodařovalo 1160,32 ha půdy. Toho roku byla provedena hospodářsko-technická úprava pozemků.

Pro trvale špatné hospodaření JZD byly provedeny změny ve složení rady MNV. Pro nedostatky v práci byl odvolán dosavadní tajemník MNV a na jeho místo byl schválen dosavadní hospodář MNV Jaroslav Piner. Na doporučení OV KSČ bylo r. 1962 rozhodnuto o zrušení JZD v Bylnici a převedení jeho majetku do státního statku. Státní statek hospodařil k 31.12.1963 na 770 ha zemědělské půdy, z toho bylo 362 ha orné. Jeho činnost byla zaměřena na pěstování brambor a produkci hovězího masa, mléka a odchov mladého dobytka. Hospodářství Bylnice převzalo také půdu v Nedašově a Nedašově Lhotě. V r. 1962 byla v obci ustavena místní skupina svazu zahrádkářů.

Schůze rady se konaly 1x za 14 dní, pléna 1x za měsíc. Nejčastěji se řešila situace v zemědělství, jen výjimečně povoloval MNV odchod pracovníků ze zemědělství do průmyslu. V r. 1962 se MNV zabýval stavbou hřiště pod „Strání“ a regulací potoka. V r. 1963 byla v Bylnici zrušena uvolněná funkce předsedy, tato funkce byla nadále vykonávána při zaměstnání neuvolněným předsedou MNV. Od r. 1963 se začalo připravovat sloučení obcí Bylnice a Brumova. Sloučení obcí se připravovalo na doporučení ONV a OV KSČ v Gottwaldově a na základě revize směrného územního plánu. První veřejná schůze o sloučení se uskutečnila v Bylnici 17.1.1964, další se konala 12.2.1964. Na tomto plenárním zasedání rozhodla většina hlasů přítomných poslanců o sloučení. Ke dni voleb, konaných 14.6.1964, byla Bylnice sloučena s Brumovem. Samostatný MNV v Bylnici přestal existovat, Bylnice se stala místní částí sloučené obce s názvem Brumov-Bylnice.

Předsedové MNV Bylnice 1945-1964

Josef Pecl              1945

Hynek Lysák         1945

Richard Žižka        1945-1946

Josef Macek          1946-1947

Alois Lysáček        1947-1948

Josef Holba           1948

Jan Lysák              1948-1951

Oldřich Bednařík   1951-1953

Jan Lysák              1953-1954

Oldřich Bednařík   1954-1956

Josef Holba           1956-1960

Alois Dorňák         1960-1964

Vladimír Štroblík, Státní okresní archiv Zlín