ࡱ> 5@$bjbj220XX8 8 8 8p 4  ( }$tR  x b  } }- >^u8 VQ,0%jl:j-j-$  d 8 8 Vvoj osady a obce Svat `tpn Marcel Sladkowski, Sttn okresn archiv Zln Povodn sklYsk osada Svat `tpn se stala samostatnou obc svlastnm mstnm nrodnm vborem a~ roku 1952, posobnost MNV trvala do roku 1976, kdy byla obec pYipojena kBrumovu-Bylnici. Od roku 1964 se obec jmenovala `tpn, roku 1990 byl obnoven povodn nzev Svat `tpn. SklYsk osada Svat `tpn, i v sou asn dob mstsk st Brumova-Bylnice, se rozkld ve Vlrskm prosmyku a v pYilehlch zkch dolch, nad nimi~ se zvedaj vtainou siln exponovan svahy Blch Karpat ve stejnojmenn chrnn krajinn oblasti pYi esko-slovensk sttn hranici. NadmoYsk vaka odpovd poloze v horskm ternu. Zatmco ve stYedu obce je 325 m, opouat Yeka Vlra zem obce (a tm i esk republiky) v hlubokm prosmyku ve vace 279 m. Nad prosmykem se k zpadu strm vyzved hYeben stoupajc a~ k vrcholu Javornk (782 m), kter je nejen nejvyaam bodem Svatho `tpna, ale zroveH i cel Starohrozenkovsk hornatiny (podcelku Blch Karpat). Ze severnch svaho hYebene sbhaj prudce krtk horsk bystYiny, z nich~ k vtam patY Uhlisko, Jurov potok, Javornick potok a pYedevam Bukov (t~ Rozklnsk) potok, podl jeho~ stYednho a dolnho toku je rozlo~en intraviln obce. Potok se vlv do Yeky Vlry derouc se prosmykem na Slovensko a rozdlujc Svat `tpn na dv poloviny. Oproti pravobYe~n sti katastru obce sklonn ponejvce k severu vyzna uje se levobYe~ se svahy nad Vlrou orientovanmi k jihu znateln teplejam klimatem a tak ponkud rodnja podou. Proto je poln hospodYstv a pastevectv soustYedno prv zde (okolo statku Petrostudna). Jinak je ovaem valn st katastru obce porostl vysokm, pYev~n bukovm lesem. Ochranu zdeja pYrody a krajiny zajiaeuj vedle zmnn Chrnn krajinn oblasti Bl Karpaty i maloploan chrnn zem. Jedn se o bukov prales Chladn vrch s vskytem tesaYka alpskho a star bukodubov les Okrouhl cenn pYmsemi horskch listn o a pYtomnost vzcnch bylin lilie zlatohlvku a lkovce jedovatho. Svat `tpn m katastrln vmru 1120 ha a soused s obcemi `ttn nad VlY, Bylnice a Sidonie v okrese Zln ve Zlnskm kraji a s obcemi Horn Srnie a Horn S a v okrese Tren n v Tren nskm kraji Slovensk republiky. Nzvy polnch trat: Losy, Ktec, Ba k, Kopnky, jezdky, Bzovky, Obroky, Petrovica. Nzvy luk a pasek: Chladn louka, Koary, Brynz ka, Jedlovina, BarvYka, ProstYedn, Lskov, Petrova studna (Petrostudna). Nzvy leso: Doubrava, Vaakov, Okrajky, Javornk, Chladn vrch, Jurov, NadY , Uhlisko, Okrouhl, Dubovina, Gal, Nadl , Lpa, ern peH, Bzovky, Ko i k, Hlubo e. Vlrsk prosmyk lkal lovka u~ v dob prehistorick. ZYejm ji~ ve stara dob kamenn byl mstem pYirozenho pYechodu z Moravy do Pov~, jeho~ vznam posilovala i snadno dostupn lo~iska radiolaritu, vyhledvan industrie paleolitickho lovka. V mlada dob kamenn doshl tento materil po cel Morav a v Pov~ takovho rozaYen, ~e se hovoY o tzv. vlrskm radiolaritovm paleolitiku. Jeho obliba neklesala ani v nsledujcch obdobch lidskho vvoje, tak~e se s nm setkvme tak na mnoha neolitickch a eneolitickch lokalitch. K vlastnmu osdlen Vlrskho prosmyku vaak doalo a~ v obdob kultury popelnicovch pol (v sousedn Sidonii) a potom v keltsk dob latnsk, kdy v mst zvanm dnes Kramoliaovy jezdky existovalo sdliat pchovsk kultury (1. stolet pY. n. l.). Prosmyk si uchoval svoj trval komunika n vznam i v nsledujcch historickch etapch. Strategickm bodem str~cm cestu Vlrskm prosmykem byla ostro~na v Brumov obsazen nejprve pchovskm hradiskem, znovu pak byla vyu~ita jako opevnn hradisko ve druh poli 12. stolet, aby na n byl nakonec nkdy na pYelomu prvn a druh tvrtiny 13. stolet vystavn pevn krlovsk hrad (psemn dolo~en r. 1255). Pod jeho sprvu a sprvu brumovskho panstv pYipadlo zem pozdjaho Svatho `tpna ji~ natrvalo. PYm osdlen v prosmyku na dole~it zemsk cest nebo v dol Bukovho potoka (Rozklnsk dol) nelze ve stYedovku pYlia pYedpokldat vzhledem k tomu, jak neklidn a snadno ohroziteln msto na moravsko - uhersk hranici to bylo. Nepochybn tudy byly vedeny vpdy Kumno v polovin 13. stolet nebo Matouae ka kolem roku 1310. A~ na po tku 16. stolet je v prosmyku dolo~ena (a brzy zanik) vesnice VlY (vce k n v vodu k MNV Sidonie). Situace se pYlia nemnila ani v dalach staletch. Roku 1605 se prosmykem prohnali bo kajovci, prochzela jm vojska za tYicetilet vlky, TataYi roku 1663, nsledovaly njezdy uherskch povstalco v letech 1680 a 1683 i Rkocziho kuruco v prvnm desetilet 18. stolet. Nebylo-li msto pYhodn ke vzniku vsi, dalo se alespoH brumovskou vrchnost vyu~t hospodYsky. Hlubok lesy poskytovaly dostatek dYv a v Rozklnskm dol se v 18. stolet za aly roztrouaen objevovat pYbytky dYevorubco a dlnko nedalek pansk pily, pozdji zmnn v myslivnu. Zemdlskou produkci obstarval od poloviny 18. stolet (poprv pYipomenut 1758) pansk velkostatek Petrova studn (Petrostudna) zYzen vrchnost na thlm ji~nm svahu na levm bYehu Vlry. (Zde je tYeba poznamenat, ~e se jednalo o zalo~en na zelenm drnu, nikoliv na mst zanikl stYedovk vsi Petrovice nebo Petrovsk Lhoty, jak se domnvali dYvja autoYi. Petrovice byly ve skute nosti toto~n s Francovou Lhotou.) Nejdole~itjam odvtvm vrchnostenskho hospodaYen se na pYelomu 18. a 19. stolet stalo sklYstv. Roku 1788 zYdil majitel brumovskho panstv Jan KYtitel Ilahzy skelnou hue v dol Vlrky a pojmenoval ji po sv man~elce Sidonii Ilahzyov Hut svat Sidonie. Proto~e podnik dobYe prosperoval, zalo~il v roce 1815 stara syn Jana Ilahzyho `tpn dala hue, tentokrt v Rozklnskm dol v mstech, kde stly povodn pYbytky dYevorubco a pilaYskch dlnko. Na po est svho zakladatele byla zvna Hut svatho `tpna, ale mezi obyvateli brzy zdomcnl nzev Nov Hue, kterm ji odliaili od stara hut sidonsk. Msto huti bylo vybrno pYi soutoku jedn z menach bystYin a Bukovho potoka z ryze praktickch dovodo bez ohledu katastrln hranici Bylnice a `ttn, kter tak prochzela pYmo stYedem podniku. Rozvoj huti spravovan v~dy njemci (v letech 1815 - 1840 jm byl Anton Riss) nebyl nijak oslniv a zvod zostval po celou dobu sv existence ve stnu vta sidonsk huti. Jeho vhodou vaak bylo, ~e ohromn zsoby dYv v okol prakticky vylu ovaly obavy o dohledn vy erpn tto nezbytn suroviny. V roce 1828 stlo v arelu huti 5 zdnch budov (3 na attensk a 2 na bylnick stran) a pYes 10 budov dYevnch. Vroba kYdovho, tabulovho a zelenho skla probhala tehdy ve 2 tavicch pecch. Asi v roce 1850 se sprvy podniku ujal zkuaen sklYsk podnikatel Josef Schreiber. Ten jej roku 1876 pYedal svm synovcom Emanuelovi a Maxovi Gpfertovm, v jejich rukou vaak tovrna rychle dospla k zastaven vroby (1884). Teprve nstup schopnho njemce Vincence Schreibera roku 1893 vedl k obnoven sklYsk vroby ve Svatm `tpn - roku 1897 nechal v huti zavst modern plynovou pec a produkce span narostala. Odbyt vrobko usnadnila i Vlrsk drha z Brna do Tren iansk Tepl uveden do provozu roku 1888. Do t doby obstarvaly dopravu vyrobenho skla na vta vzdlenosti (VdeH, Budapeae) formansk vozy, v pYpad mstnho odbytu podomn obchodnci. PYzniv rozvoj nezbrzdil ani velk po~r, kter hue postihl roku 1907. Hlavnm vrobnm artiklem byly tehdy oby ejn u~itkov lampy a cylindry. Stoupajc po et dlnko si na pYelomu stolet vynutil vstavbu bytovho domu a rozaYen dosavadn dlnick kolonie. Vyrostaly i soukrom dlnick domky, ovaem na pozemcch, jejich~ cenu majitel z Bylnice vyaroubovali a~ na trojnsobek stavu z doby, kdy hue nepracovala. V roce 1900 stlo ve Svatm `tpn 36 domo (z toho 17 na bylnick a 19 na attensk stran), ve kterch ~ilo 321 obyvatel (125 nle~elo k Bylnici, 196 ke `ttn), hue pYitom tehdy zamstnvala okolo 140 dlnko, tedy vtainu mu~o v osad. Demografick daje se tak prakticky neliaily od stavu v roce 1880, kdy Svat `tpn obvalo 332 osob v 39 domech. Narostajc po et dt vedl k zalo~en osadn tovrn akoly u~ asi okolo roku 1836. Vyu ovn bylo vedeno esky a nmecky a to z toho dovodu, ~e v huti pracovalo i pomrn zna n mno~stv odbornch dlnko (pYedevam brusi o) pYialch z nmeckch oblast. V ryze eskm prostYed se ovaem nmeck enklva rychle asimilovala a nkdy od 70. let 19 stolet nmeck jazyk v osad mezi dlnky vymizel. Roku 1876 se podaYilo akolu zmnit na veYejnou, dky emu~ zostala v provozu i bhem zastaven huti v letech 1884 - 1893. Naprosto nevyhovujc akoln budova bojujc s plsn byla opravena a rozaYena v roce 1898. Vyu ovn se ale potkalo tak s problmem dochzky dt zneu~vanch za souhlasu rodi o k t~k manuln prci v huti. Vmluvn o tom hovoY akoln kronika v roce 1896:  PYedn snahou nynjaho sprvce akoly bylo, zastaralmu, dYve shovvav trpnmu zlozvyku, dtek akolnch ku pracm v hutch pou~vati, pracm to, zvlat v dob no n nevyvinut tlo zhoubn ni cch, s veakerou energi eliti. sil to, je~ zjevnou nelibose v kruzch dlnctva vyvolalo, zdrnm sic vsledkem vn eno bylo, u iteli sammu vaak hojn trno v posoben jeho vpletlo. Situace se ponkud vylepaila s proniknm myalenek dlnickho hnut. U~ v roce 1898 probhla v sousedn Svat Sidonii span stvka a roku 1907 zalo~ili dlnci tY hut (Svat `tpn, Svat Sidonie a Nemaov) spole n sociln demokratick spolek. V nsledujcch letech dochzelo mezi dlnictvem a sprvcem tovrny V. Schreiberem k vytrvalm tYenicm vrcholcm nespanou stvkou roku 1912. V souvislosti s n byla dokonce v huti na pol roku zastavena vroba. Do ~ivota Svatho `tpna nepYzniv zashla 1. svtov vlka. Pokles odbytu sklYskch vrobko vedl k novmu zastaven prce v huti v roce 1915 a nsledn nezamstnanosti, kter byla ste n umenaovna zvaenou poptvkou po vojenskch dodvkch mstnho dYv. Nesnze obyvatelstva, kter muselo chodit pro potravinov lstky a~ do Bylnice nebo `ttn, vedly ke zYzen samostatnho zsobovacho vboru pro osadu v roce 1916. ZYzen odboru Nrodn jednoty ve Svatm `tpn roku 1919 bylo jen dalam ze slcch signlo volajcch po emancipaci osady. Nepraktick rozdlen osady na dv poloviny (v roce 1921 pYsluaelo 27 domo k Bylnici a 22 domo ke `ttn), odlehlost od domovskch obc, kde museli osadnci vyYizovat sv Yedn zle~itosti, a kone n mal pochopen Bylni ano a `ttHano pro potYeby Svatoatpnskch, vyvolvaly v osad trvalou nespokojenost. Evidentn se to projevilo v pYpad akoly. U~ pYi opravch roku 1898 nehodlaly pYsluan obce nic investovat a roku 1910 snad dokonce jejich obstrukce zabrnily vstavb nov akoln budovy. `koln kronika konstatuje:  Obce - zvlat obec Bilnice, v jejm~ ele stoj starosta p. Frant. Paen k - nechtly o stavb ni eho slyaeti, majce na sta vmluv. Roku 1913 vyjadYuje sprvce akoly mnn obyvatel osady tmito slovy:  Jsem jist, kdyby kolonie Sv. `tpn byla samostatnou obc, ~e nov akola byla by ji~ dvno vybudovna. Zatm byla akola i ve stvajcch podmnkch povaena na dvojtYdn (1911), ale myalenka na osamostatnn obce nezapadla. Byl to ji~ zmnn odbor Nrodn jednoty spolu s mstnm Svazem sklYskch dlnko, kdo roku 1923 inicioval ~dost osady o zYzen politick obce. 172 podepsanch osadnko se vaak do kalo zklamn, kdy~ ministersk rada v prosinci 1923 ~dost zamtla s poukazem na slabou hospodYskou zajiatnost navrhovan obce. Akce vaak pYesto svoj vsledek mla - Bylnice ve zjevn snaze umenait nespokojenost Svatoatpnskch kone n slbila vystavt novou akolu. Spojenmi silami Bylnice, `ttn nad VlY, brumovskho velkostatku a Schreiberovy sklrny byla nov, nyn ji~ trojtYdn akola otevYena roku 1925 (na akolu tyYtYdn byla povaena roku 1940). Pece sklrny vyhasl od roku 1915 se znovu rozhoYely na jaYe 1919, ale chod podniku provzely ji~ trval pot~e. Zbo~ vzlo pro odbytov problmy na skladech a tak byla v roce 1921 a 1922 v~dy na nkolik tdno vroba pYeruaena. Tato situace se pak patrn opakovala astji, napYklad na pYelomu let 1926 - 1927 se prce v huti zastavila na celch pt msco. Tovrnk Schreiber se asto potkal s vplatou dlnickch mezd. Rnou do vazu stolet sklrn byla ovaem brzk hospodYsk krize. Schreiberovy dluhy rostly stejn jako nespokojenost vYitelo a v lednu 1931 se vroba opt zastavila. VYitel byli uspokojovni exekucemi z jmn krachujc firmy, kter v Yjnu 1932 upadla do konkursu. V dra~b byl podnik koupen Mstskou spoYitelnou ve Valaaskch Kloboukch, od n~ si jej pronajal bylnick starosta Julius ern a hotelir Josef Rufer s clem obnovit vrobu. Jejich pokus ml vaak jepi  ~ivot - pYed Vnocemi 1934 se pece sklrny rozhoYely, aby znovu vyhasly v noru 1935. Na pYelomu let 1935 - 1936 a od kvtna do ervence 1936 podaYilo se v~dy jeat na as obnovit vrobu a povolat dokonce sklYsk mistry z dalach posti~ench Schreiberovch tovren ve Svat Sidonii a Nemaov, ale k pozitivnmu obratu u~ nedoalo. Asi jeat v roce 1936 sklrnu koupil kartel dutho skla DUTA, nechal zboYit tavic pec, rozprodal stroje a sklYsk formy, do rukou obyvatel byly prodny dlnick domky. Dlnictvo na znik sklrny doplatilo pYirozen nejhoYe. Asi 150 dlnko zostalo bez prce, vysok nezamstnanost byla jen nepatrn zmrHovna lesnmi pracemi, st dlnictva pYeala k polnmu hospodYstv, kter vaak bylo mo~n v podmnkch horsk osady provozovat jen v omezenm rozsahu. Jednotliv sklYi se dokonce nechali najmout na prci v Said Jasinov sklrn u Khiry v Egypt, vtaina se jich vaak brzy vrtila. st nezamstnanch zskala prci pYi regulaci Bukovho potoka v druh polovin 30. let. Nezkrotn bystYina posobila obyvatelom zkho dol ka~doro n obt~e, kter byly as od asu zmno~eny povodnmi na VlYe. NejhoYe bylo roku 1919, kdy drav proud ~enouc se prosmykem s sebou vzal i silnici, ~elezni n trae a most. Jin neatst postihlo Svat `tpn na jaYe 1928, kdy ni iv po~r strvil 11 domo, tak~e 20 rodin zostalo njak as bez pYstYea. Ohlasem na po~r bylo zalo~en hasi skho sboru v osad roku 1930. Dlnickm charakterem osady byl determinovn tak jej politick ~ivot. Na rozdl od jinch st Valaaska tu jednozna n dominovala sociln demokracie, za n~ byli v obecnch roku 1928 zvoleni dva kandidti do zastupitelstev Bylnice a `ttn nad VlY. Jednozna n levicovou politickou orientaci Svatoatpnskch za prvn republiky odr~ej dobYe vsledky voleb do snmovny roku 1920 a do sentu v roce 1935 (v obou pYpadech se jedn o spole n vsledky se Svatou Sidoni): roku 1920 zskali z celkovho po tu 323 hlaso sociln demokrat 214 (66%) hlaso, domovinYi 45 (14%), nrodn demokrat 26 (8%), lidovci 13 (4%), ~ivnostnci 12 (4%), nrodn socialist 7 (2%) a nmeck strany 6 (2%) hlaso. Roku 1935 bylo odevzdno celkem 352 hlaso, z nich~ zskala sociln demokracie 241 (68%) hlaso, komunist 33 (9%), agrrnci 32 (9%), lidovci 17 (5%), ~ivnostnci 13 (4%), henleinovci 2 hlasy a Nrodn sjednocen 1 hlas. V obecnch volbch roku 1938 postavil Svat `tpn se Svatou Sidoni spole nou osadn kandidtku a tato taktika slavila spch - s 8 mandty se osadnci stali druhou nejsilnja skupinou bylnickho zastupitelstva. Okupace a vlka zashly do ~ivota osady vraznou mrou. Svat `tpn se stal vznamnm hrani nm pYechodem mezi Protektortem a Slovenskem a proto tu byla zYzena stanice nmeck finan n str~e, pro n~ byly v prosmyku postaveny tyYi dvojdomky (po vlce byly konfiskovny a vyu~ity jako byty). Z hlediska hospodYskho pYinesla ovaem okupace paradoxn osad nov pracovn pYle~itosti. Pro ely stavby nov vlrsk silnice byl Nmci v roce 1939 otevYen na hornm konci Svatho `tpna velk pskovcov lom, kter dal prci mnoha mstnm dlnkom. A v roce 1943 bylo rapidn zlepaeno dopravn spojen osady zprovoznnm ~elezni n zastvky na Vlrsk drze. Ob an ovaem konec okupace pYivtali s uleh enm, pYechod fronty probhl navc hladce. Nmci kupodivu strategick Vlrsk prosmyk nijak nehjili a spokojili se jen s destrukc mosto pYes Yeku. V noci z 30. dubna na 1. kvtna 1945 rychle ustoupili k Bylnici a ve dne se v osad objevily prvn rumunsk jednotky. Za jeden z nejdole~itjach povle nch kolo pova~ovali ob an Svatho `tpna o~iven bval sklrny. Pokus o obnovu povodn vroby se ukzal jako nereln - po mnoha jednnch se dosplo k nvrhu vyu~t arelu sklrny k zalo~en dYevozpracujcho dru~stva Vlra. Stalo se tak roku 1946. Sortiment dYevnch vrobko (rozn nYad, nsady, uzenYsk ty e, ~ebYky a bednky) se postupn rozaiYoval, zvod se zvtaoval a pozici kl ovho podniku v obci si vcemn podr~el dodnes. Nedlouho po vlce byla zahjena elektrifikace Bylnice a v roce 1948 se tato modern vymo~enost dostala i do Svatho `tpna. }rovky se v osad poprv rozsvtily 13. kvtna 1949 a na elektrick pohon bylo brzy pYebudovno tak strojn zaYzen dYevodru~stva a kamenolomu. Na elektrifikaci navzalo vybudovn st mstnho rozhlasu v roce 1952. Snaha po vytvoYen samostatn katastrln a politick obce po roce 1945 nebyla ve Svatm `tpn tak spontnn jako po tkem 20. let. Teprve iniciativa Svat Sidonie, osady od Bylnice jeat odlehleja, probudila znovu star emancipa n touhy. Paradoxn k nmu napomohl i Mstn nrodn vbor (MNV) v Bylnici, kdy~ v letech 1949 - 1950 pYi vyYizovn svatosidonsk ~dosti o s>@B ~   xzjl HJhj&(T V !!""P$R$$$%%&&&&''^(`(N)P)))++l,n,l.n.z/|/11d4f44 h<NHh h<>*h<hh5 h<5hh<5U@B (#,H2<BGPTW~enpsw@f($a$gdn$$445566778899::z;|;;;<<= =>>>> A"ABBzC|C D DEEEEfFhFFFIIJJLLzL|LNNPPQQ^R`R SS@SBSDVFVWWXXYYZZ`[b[,\.\\\^^__aabbLcNccd$d&dheje.f0f6g8gh< h<NHa8gjhlh|j~jRkTkllmm$p&p@pBpqqrrxszstLxNxyyzzJ{L{||~~~Z\`b|~rtԅօʆ̆02ĈƈNP؞ڞ "fhҥԥU h<NHh<`amostatnost pobzel Svatoatpnsk k vyjdYen, aby pYpadn zYzen novch obc mohlo probhnout narz. V polovin roku 1950 bylo jasn, ~e o samostatnou sprvu m zjem skute n i Svat `tpn. Pot, co se zmrem vyjdYily formln souhlas MNV v Bylnici a ve `ttn nad VlY, bylo mo~no pYistoupit k hlavnm otzkm, tedy administrativnmu a hospodYskmu zajiatn novch obc a vymYen katastrlnch hranic. K vyjednvn byly sestaveny za MNV Bylnice a osadu Svat `tpn dv deseti lenn komise. V ele osadn komise stanuli Vincenc Kostka a Ydc u itel Vclav Zmorsk. Bhem podzimu 1950 doalo pYi dohadovn budouc hranice obce ke korekci ponkud velkorysch pYedstav Svatoatpnskch - krom seku Hronskho a Hlubo skho potoka smrem k Bylnici alo zejmna o VlY s ndra~m Vlrsk prosmyk, kterou si nrokovala (a nakonec i dostala) Svat Sidonie. V roce 1951 dobhaly pravy katastrln hranice a projednvala se delimitace obecnho majetku. Po rozYeaen vaech spornch bodo bylo ustaven novch obc schvleno bylnickm a attenskm MNV v prosinci 1951. Na vzniku samostatn obce se podlelo nkolik faktoro. Jednak to byla zna n vzdlenost od Bylnice (5,5 km), respektive `ttn nad VlY (7,5 km), kter obyvatelom osady zt~ovala pYstup k Yadom. Situace nevyhovovala koneckonco ani tmto Yadom, neboe musely svoj chod existenci odlehlch osad pYizposobit. Historicky podmnn rozdlen mezi dv obce bylo dvno nefunk n, Svat `tpn dlouh desetilet fakticky splHoval znaky vesnice, ae u~ po tem obyvatel, vlastn akolou nebo mo~nost zamstnn v mst. Rovn~ potYeby obyvatel zemdlskch vesnic se cht necht liaily od potYeb, kter trpily dlnick osadnky Svatho `tpna. A kone n: politick podmnky pro osamostatnn nebyly nikdy tak pYhodn jako po roce 1948. Pomrn hladk probh osamostatHovacho procesu obou osad by nebyl mo~n bez politick podpory vyaach orgno, kter sledovaly sv cle. Delegace osad dvaly pYi jednnch najevo, ~e v jejich pYpad pojde o dlnick obce podporujc stvajc komunistick re~im, pYi em~ mohly argumentovat jak vrazn levicovou orientac za prvn republiky, tak drtivou podporou, kter se dostalo KS  v prvnch povle nch volbch roku 1946. Protokol vzeal z jednn o osamostatnn osady 11. Yjna 1950 pYipomnl, ~e  z tto nov vznikl obce m bti vytvoYena v okrese Val. Klobouky vzorn socialistick obec ; platila toti~ obecn domnnka, ~e  dlnick ~ivel nen tak konservativn jako zemdlsk . Okresn a krajsk Yady a orgny KS  po taly s tm, ~e Svat `tpn a Svat Sidonie pojdou pYkladem ostatnm obcm v plnn nejroznjach povinnost a v prosazovn politiky jedin vldnouc strany. Dne 20. prosince 1951 bylo osamostatnn Svatho `tpna schvleno Okresnm nrodnm vborem ve Valaaskch Kloboukch, hned nato (26. prosince 1951) byla ~dost pYedlo~ena Krajskmu nrodnmu vboru v Gottwaldov; ve Svatm `tpn u~ ovaem na nic ne ekali - prvn schoze MNV se odbyla jeat 30. prosince 1951. Ve funkci pYedsedy MNV vystupoval na tto prvn schozi vedouc zdejaho kamenolomu a len KS  Jan `prla. leny prvnho MNV byli dle Vladislav Kostka, Karel }i~ka, Vclav Fichta, Josef KY~ ml., Josef Daniel, Josef Bhun k a Frantiaek Ku era. Hned zpo tku innosti MNV lze torzovit zachytit innost nkterch komis: s tac komise hovzho dobytka, zemdlsk referent (v obou pYpadech u~ v prosinci 1951), vy~ivovac komise (leden 1952). Yad by postupn dotvYen volbou tajemnka, kterm se v lednu 1952 stal F. Ku era, v dubnu 1952 je zemdlsk referent V. Kostka uvdn zroveH jako mstopYedseda MNV a je rovn~ poprv zmnna zemdlsk komise (o existenci vmlatov komise se poprv dovdme v ervenci 1953). MNV Svat `tpn vykonval svou posobnost s innost od 1. ledna 1952 (finan nm oddlenm od Bylnice v kvtnu 1954 bylo osamostatnn formln dovraeno - Yedn k datu 15. ervence). Prvn nrodn vbor fungoval v obci a~ do voleb 16. kvtna 1954. PYi nich byla obec rozdlena do 9 volebnch obvodo, v ka~dm z nich se volil v~dy jedin kandidt Nrodn fronty do MNV. Z 330 voli o se pro navr~en noneto vyslovilo 299 (91%) osob a vaichni kandidti byli zvoleni. Na ustavujc schozi MNV konan 24. kvtna 1954 za pYtomnosti tajemnka ONV byl novm pYedsedou MNV zvolen len KS , dvaa tyYicetilet Vincenc Kostka, jeho~ pYednosti navrhovatel K. }i~ka shrnul slovy:  Kostka zn psan na stroji a je schopn vyYizovn spiso. Volba pYedsedy byla jednomysln stejn jako volba ostatnch funkcionYo: mstopYedsedou MNV se stal dosavadn pYedseda Jan `prla, tajemnkem Josef KY~ ml., ostatnch aest zvolench zostalo leny plna. Zvoleny byly tak komise zemdlsk, finan n, technick a osvtov a zdravotn; posobila tak kulturn komise (1954). K prvnm pYesunom na MNV doalo v lednu 1955. Tehdy na msto tajemnka rezignoval J. KY~ ml. z dovodu navy, kterou mu pYinaelo povoln dlnka v kamenolomu. Novm tajemnkem MNV byl zvolen 15. ledna 1955 dochodce, bval sklY Alois Kolbinger. V zY 1955 pak doalo ke zmn i na nejvyaam postu obce. PYedseda MNV V. Kostka, kter zroveH vykonval funkci instruktora Okresnho svazu spotYebnch dru~stev ve Valaaskch Kloboukch, rezignoval z dovodu pYet~enosti funkcemi a na jeho msto byl 16.zY 1955 zvolen dosavadn mstopYedseda a pYedchoz pYedseda MNV Jan `prla. V. Kostka zostal lenem plna MNV, na jeho msto v rad byl zvolen Jaroslav Pag . (Zd se, ~e vmna pYedsedy mohla souviset s vznouc vstavbou po~rn zbrojnice). Dala volby do MNV se konaly v roce 1957 a to ve dvancti volebnch obvodech, v ka~dm bylo mo~no volit jedinho kandidta. Z 12 kandidto bylo 9 leny KS , 3 byli nestranci. K volb se dostavilo vaech 312 registrovanch voli o, s navr~enmi kandidty jich souhlasilo 306 (98%), tak~e byli vaichni hladce zvoleni. Na ustavujc schozi MNV 26. kvtna 1957 si ze svho stYedu zvolili pti lennou radu. PYedsedou MNV byl znovuzvolen Jan `prla, tajemnkem se opt stal Alois Kolbinger. Radu doplnili Vladimr Odstr ilk, Jaroslav Pag  a Frantiaka Fichtov, kter se tak stala prvn ~enou ve veden obce. Schoze tak ur ila slo~en komise zemdlsk, finan n-rozpo tov, kulturn a akolsk a technick a vstavby. Asi v bYeznu 1958 doalo na MNV k reorganizaci, pYi n~ byl do funkce lena rady msto J. Pag e zvolen Frantiaek Nevrlka. Dala reorganizace nastala 24. ervence 1958, kdy msto v rad MNV po F. Fichtov zaujala u itelka a obecn kronikYka Kvtoslava Plnkov. Nov byly tak organizovny komise zemdlsk, akolsk a kulturn, finan n-rozpo tov a bezpe nostn. V srpnu 1958 doalo za ne zcela jasnch okolnost k vmn pYedsedy MNV. `prlovo odvoln z funkce navrhla rada Okresnho nrodnho vboru, neoficiln a nekonkrtn se poukazovalo na nkter negativn povahov rysy pYedsedy. Faktem je, ~e v roce 1952 prchliv `prla fyzicky napadl zemdlskho referenta MNV Vl. Kostku. Zd se tak, ~e v pozad stl jeho mlo pYesvd en postoj pYi zakldn JZD v obci. Na schozi MNV 29. srpna 1958 byl J. `prla za pYtomnosti tajemnka ONV odvoln z funkce pYedsedy MNV a na jeho msto usedl dosavadn len rady, technick Yednk Sttnch leso a len KS  Vladimr Odstr ilk. J. `prla odmtl dle na MNV pracovat a proto~e krom nj odstoupil z dovodu sthovn jeat jeden len MNV, musely se v Yjnu 1958 konat ve Svatm `tpn doplHovac volby. Na jaYe 1959 odstoupil A. Kolbinger pro nemoc z Yadu tajemnka, kter zastval od roku 1955. Nahradil jej Yeditel zdeja akoly Otakar Stodolka. Ani pYedseda V. Odstr ilk nevydr~el ve sv funkci do konce volebnho obdob. 6. nora 1960 odstoupil, neboe odchzel na nov posobiat k lesn sprv do Sobotky. Novm pYedsedou MNV byl msto nj zvolen len zvodn str~e ve svatoatpnsk provozovn MEZu Brumov a len KS  Frantiaek Nevrlka, kter byl dosud na MNV lenem rady a pYedsedou zemdlsk komise. V tchto funkcch jej vystYdala F. Fichtov, lenka rady ji~ v letech 1957 - 1958. Reformou sprvnho systmu sttu byl v roce 1960 zruaen Gottwaldovsk kraj a okres Valaask Klobouky a nahrazen Jihomoravskm krajem s okresem Gottwaldov, k nmu~ Svat `tpn pYipadl. O reakci zdejach ob ano na tento krok se nedovdme s vjimkou formln souhlasn petice. Voleb do MNV konanch v tomt~ roce se z astnilo vaech 308 oprvnnch voli o. spanost agita n pYedvolebn kampan byla takYka bez kazu, proto~e pro navr~ench 13 kandidto, z nich~ 9 bylo leny KS  a 4 nestranci, hlasovali krom jedinho vaichni voli i. Na ustavujc schozi MNV 24. ervna 1960 byl novm pYedsedou MNV zvolen tYiatYicetilet dlnk Komunlnch slu~eb Slavi n a len KS  Jan Kebsek. Tajemnkem MNV byl zvolen Frantiaek Lys ek, pti lennou radu dle doplnili pYedchoz pYedseda MNV F. Nevrlka (zroveH pYedseda zemdlsk komise), O. Stodolka (zroveH pYedseda akolsk a kulturn komise) a F. Ku era (zroveH pYedseda finan n-rozpo tov a plnovac komise). Vedle zmnnch komis byly tak zvoleny komise dochodovho zabezpe en, technick a bezpe nostn. V noru 1961 byla zYzena trestn komise MNV a tehdy tak rezignoval na sv funkce O. Stodolka a na jeho post nastoupil Frantiaek Kostka. Po odstoupen O. Stodolky z MNV z dovodu odsthovn se v Yjnu 1961 konaly doplHovac volby. V lt 1962 po~dal o zproatn funkce pYedseda MNV J. Kebsek z odovodnnm, ~e na vkon tto funkce nesta . K volb novho pYedsedy doalo 12. zY 1962 - stal se jm Kebskov pYedchodce a dosavadn radn Frantiaek Nevrlka. J. Kebsek se stal pYedsedou komise pro ochranu veYejnho poYdku. Zmny na MNV se Svatmu `tpnu nevyhnuly ani v roce 1963. Po zemYelm tajemnkovi F. Lys kovi byl v doplHovacch volbch v Yjnu toho roku zvolen na osiYel post BYetislav Pnek. PYi Ydnch volbch do MNV konanch v roce 1964 bylo hladce zvoleno vaech 19 kandidto (10 leno KS , 9 nestranko), pouze tyYi voli i byli proti. Na ustavujc schozi MNV 25. ervna 1964 byl do ela obce zvolen Jan Kebsek - mu~, kter ze stejn funkce jeat pYed dvma roky dobrovoln odstoupil. Tajemnkem zostal B. Pnek, msto v rad obhjil F. Ku era, zbyl radn byli nov ky: Alois Indruch, Josef `renk, Josef Rech a Bohumil Uher. Doalo rovn~ k volb komise sociln-dochodov, technick, ochrany veYejnho poYdku, finan n a akolsk a kulturn. Ve dnech voleb rozhodl ONV v Gottwaldov o zmn nzvu obce Svat `tpn  s innost od 1. ervence 1964 platilo jmno `tpn. Nov nzev obce lze bezpochyby dt do souvislosti se sttnm protinbo~enskm ta~enm praktikovanm od druh poloviny padestch let, na druhou stranu nelze pYehldnout, ~e zkrcen nzev `tpn byl neoficiln paraleln u~vn u~ dlouh desetilet. Rada a plnum rozhodnut vyaa moci vzala na vdom a spokojila se se stru nm vyjdYenm souhlasu, zatmco nvrh ob ano na nzev `tpn nad VlY byl odmtnut. `tpn byl v tomto roce rovn~ zahrnut do plnu integrace obc, o chystanm slou en se Sidoni byli poslanci MNV zpraveni tajemnkem ONV dr. Bendou v ervnu 1964. Uva~ovalo se rovn~ o optovnm slou en s Bylnic, to vaak narazilo v obci na odpor a ke slou en nakonec nedoalo vobec. MNV pracoval v ustlenm slo~en a~ do nora 1971, kdy ze zdravotnch dovodo odstoupil tajemnk B. Pnek a byl nahrazen Josefem Fichtou. K dalam zmnm doalo a~ po volbch v listopadu toho roku. Volby probhly bez pYekvapen, ~dn z voli o se neopov~il nepYijt k urn a tak bylo vaech 15 kandidto zvoleno. Ustavujc schoze novho MNV se konala 17. prosince 1971 a na n byl novm pYedsedou MNV zvolen dochodce Vincenc Kostka, kter tuto funkci vykonval ji~ v letech 1954 - 1955. Ve funkci tajemnka pokra oval i po volbch J. Fichta. Krom rady byla volena tak komise finan n a veYejnho poYdku. Tyto volby byly poslednmi volbami do MNV ve `tpn. V roce 1976 byla obec v rmci vlny integrac spolu se sousedn Sidoni pYipojena k mstu Brumov - Bylnice. Ob an byli o slou en informovni na veYejn schozi v bYeznu 1976. V podzimnch volbch tak `tpnat volili ji~ do Mstskho nrodnho vboru v Brumov-Bylnici a zvolili aest zstupco `tpna. Funkci pYedsedy MNV (Svat) `tpn postupn zastvali: Jan `prla (1951)1952 - 1954 Vincenc Kostka 1954 - 1955 Jan `prla 1955 - 1958 Vladimr Odstr ilk 1958 - 1960 Frantiaek Nevrlka nor - erven 1960 Jan Kebsek 1960 - 1962 Frantiaek Nevrlka 1962 - 1964 Jan Kebsek 1964 - 1971 Vincenc Kostka 1971 - 1976 Politickmu a spole enskmu ~ivotu v obci po roce 1948 ve skute nosti vldla KS , jej~ vaeobjmajc moc ala do nejni~ach lnko. PYm vliv mla tedy i na rozhodovn nrodnho vboru, jak symbolicky dokld citt ze zpisu z ustavujc schoze MNV 24. ervna 1960:  Zvolen poslanci slo~ili vrnostn slib do rukou zstupce OV - KS  s. Tabary . Po te n nadaen z nov obce bylo po roce 1952 poznat nejen podle v asnho a nejmn stoprocentnho plnn kolo, ale tak podle inorod iniciativy, s jakou se funkcionYi pouatli do Yeaen obecnch svzelo. Jednm z prvnch bylo zajiatn sdla MNV v budov patYc sttnm lesom. Zpo tku byly zskan mstnosti vybaveny nbytkem poroznu vypoj enm od ob ano. Mstn trpila i vlekouc se vstavba po~rn zbrojnice. Pro nedostatek pracovnch sil byla stavba zapo at v roce 1953 dokon ena brigdnicky a~ roku 1956. Kl ovmi podniky, kter poskytovaly ob anom zamstnn, byly nadle dYevodru~stvo a kamenolom. V lidovm dYevodru~stvu Vlra v arelu bval sklrny bylo v promru zamstnno okolo 45 osob. Zvod se postupn rozvjel, z vtach akc pYipomeHme vstavbu suarny dYeva (1958), dlny a stYkrny lako (1968) a skladu dYevotYsky (1976). V roce 1961 byla tovrna za lenna pod dru~stvo Valaask dYevopromysl Fryatk a z vroby jednoduchho nYad se postupn pYeorientovala na nro nja nbytkYsk sortiment. Kamenolom, jeho~ vlastnkem byly eskoslovensk sttn silnice v Uherskm Hradiati, zamstnval v 50. letech 20 - 25 dlnko. Produkce stavebnho kamene a atrku se vaak postupn prodra~ovala s tm, jak bylo lo~isko ur en pro dr~bu silnic v celm okrese Valaask Klobouky vy erpvno. Provoz v lomu byl zastaven roku 1958, zaYzen likvidovno a kancelYsk budova dna k dispozici zakldanmu JZD. K uva~ovanmu otevYen novho lomu na katastru obce nedoalo. S kamenolomem zanikl pracovn pYle~itosti byly rychle nahrazeny. V letech 1956 - 1958 byla mezi Vlrou a sttn silnic na zelen louce postavena velk panelrna Okresnho stavebnho podniku. Vroba panelo ale nebyla zahjena a cel novostavba byla pYevedena na Moravsk elektrotechnick zvody (MEZ) Brumov, kter tu po aly s produkc transformtoro a svaYovacch souprav. Charakter dlnick obce potvrdil Svat `tpn i komplikovanm osudem zdejaho JZD. Proti jeho zalo~en hovoYil jednak nzk po et zemdlco, celkem nepatrn vmra orn pody i fakt, ~e vrazn kopcovit tern takYka vylu oval masivnja mechanizaci. Jedny z mla vyu~itelnch zemdlskch pozemko kolem hospodYstv Petrostudna navc obdlval hrdeck sttn statek, jemu~ byla Petrostudna pYidlena jako konfiskt brumovskho velkostatku. PYesto se roku 1958 rozbhla direktivn a vzpt inn pYesvd ovac kampaH. U~ 1. dubna 1958 bylo dru~stvo oficiln zalo~eno, ale vkov promr lenstva (55 let) nesliboval valnou prosperitu. `patn organizace prce a Yevnivost mezi leny zposobovala, ~e JZD pracovalo sotva na polovi n vkon. Situace se ponkud zlepaila po stavb kravna a drobe~rny roku 1959, ale pYetrvvajc neschopnost dru~stva plnit stanoven koly vedla k rychlmu krachu. Roku 1962 bylo rozhodnuto zachrnit situaci zesttnnm majetku dru~stva a jeho pYevedenm do sprvy sttnho statku Petrostudna. Lid, kteY nebyli zamstnni v mstnch zvodech nebo v zemdlstv a lesnictv (pYi sprv poles Vlra), museli za prac doj~dt; nej astji do Brumova a Slavi na, ale mnoz tak do strojren ve slovensk Dubnici. Jako spole ensk centrum obce slou~il Zobkov hostinec p. 53 do roku 1959. Tehdy byl vykoupen sttem se zmrem rozshl rekonstrukce a pYstavby. Vsledkem byla prakticky novostavba kulturnho domu, jen~ byl slavnostn otevYen roku 1963, pohostinstv v t~e budov bylo uvedeno do provozu o rok pozdji. Slu~by ob anom roztrouaen do nkolika drobnch provozoven byly slou eny na jedinm mst po vstavb samoobsluhy Jednoty u akoly v roce 1969. Poloha obce zajiaeovala pomrn dobr dopravn spojen ae u~ vlakem nebo autobusem. Hlavn silni n protah prosmykem byl udr~ovn podnikem sttnch silnic, zatmco dole~it komunikace Rozklnskm dolm le~ela na bedrech `tpnskch. V 50. letech jej dr~bu prodra~oval provoz kamenolomu, pYes Bukov potok byly ale vystavny etn nov mosty. V letech 1966 - 1967 byl zbudovn nov ~elezobetonov most pYes Vlru jako nhrada za povodn dYevn. V roce 1968 byla provedena kanalizace obce a v roce 1973 doalo na vstavbu vodovodu. K rekrea nm elom slou~ilo nov koupaliat u Vlry od roku 1975. V oblasti vzdlvn posobila nadle malotYdn akola zvelebovan postupn opravami a pravami (vodovod, podlahy atd.). Kulturn ~ivot v obci byl pstovn innost Osvtov besedy a ob asnmi zjezdy putovnho kina nebo ochotnickch divadelnch souboro, zejmna ze Slovenska. Ve Svatm `tpn existovalo tak nkolik spole enskch organizac, nkter vaak nevynikaly njak vraznou aktivitou. Zmnit mo~eme erven kY~, SM a SSM nebo Svazarm, kter zanikl asi v roce 1967. Svou prospanou innost udr~ovali tak zdeja hasi i. PAGE 2 PAGE 1 dflnTV$&dfҵԵĶƶVX ԹֹPR޼~JLlnHJdf "rtnpDF bd&(rt h<NHh<a`0Z$~xz$^"X $a$gdNP8:"$rtTVz24XZ*,|~FHxz, . v x     | ~   lnRT@B|~LNprh h<>*h< h<NH^j Z`F p"l$n$$$$$$$$$&`#$$a$gdRT  !! #"#$$n$p$|$~$$$$$$$$$$$$$$hKIhKI0JmHnHuh<0JmHnHu h<0Jjh<0JUh< h<NH$. A!"#$%<@< Normln_HmHsHtHJA@J Standardn psmo odstavce^i^ Normln tabulka :V 44 la 0k0 Bez seznamu *O* Styl1CJ*O* Styl2CJ$:B@: Zkladn textCJH>O">  lnek1$B*CJhtHu8O28 vod$dha$@CJ4 @B4 Zpat  p#2)@Q2 slo strnky$ 0 !OPhq ]$Kx{$L&'.7457U< @BZCI[OeSTWiZ1]^aAbc h.jjmJpr ttEtcttttttu8uUuVuWuvxz|}܂\  !"%00p0p0p00p0p0p00p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p00p0`0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p0p000p0p0p000p0p0p0p0 0p0p0p0p0p0p0pMy0mMy0mMy0m@0@0My0y= 48g$ILM$J$K !!(2ahmx/9^cov     % ' . 0 7 A J n t v     ! < C V ] h o y ; F G N .5%)CJ+45;'.vV`## $$$$;%B%E%L%%%"()(Q)Z)])e)******".'.C.O.0090002 243B3T3[3^3e35555668899::;;#A(ABCCCCCDDEEGGGGGG+H2HIINN;PBPPP=QCQiQqQTTVVmXvXYYZZ \\\!\A\J\c\m\x\}\\\]]]]]]^^____W`\``aa aaaaaQb[b>cBc_cfcccffgg?iFiiiiiiikkjlqlyl~lllnnoooopp_rerrrs$sssItNtttttttttuu!u(u}wwyy&y3y4y9yyzQzXz||:EyejT_5:"%!NQgip r \^#%JKwxz${$K&L&''..64745577T<U<@ @BBYCZCIIZO[OdSeSTTWWhZiZ0]1]^^aa@bAbcch h-j.jjjmmIpJprr ttDtEtbtctttttttttttuu7u8uTuWuvvxxzz||}}ۂ܂[\ "%ttш"%"%`troblk`troblk`troblk`troblk`troblk`troblk`troblk`troblkArchivIng. Rostislav Randseke6/0^`0o(.e6/<KItz"%g~@  "*./469=@BCDD$ L\dfptzUnknownG: Times New Roman5Symbol3& : Arial"1JtfJtft\,uF,uF"4dˆˆ3H?Sttn okresn archiv ve Zln`troblkIng. Rostislav Randsek Oh+'0 ( D P \ ht|Sttn okresn archiv ve Zlntt troblkrestroNormalkIng. Rostislav Randsek2g.Microsoft Word 10.0@@0L@Pu@Pu,u՜.+,0 hp  Sttn Archiv KlevkaFˆA Sttn okresn archiv ve Zln Nzev  !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~Root Entry FruData 1TablezWordDocument0SummaryInformation(DocumentSummaryInformation8CompObjj  FDokument Microsoft Word MSWordDocWord.Document.89q