František Salesiánský Pluskal

Narodil se v rodině chalupníka, studoval na akademickém gymnáziu v Olomouci, kde také studoval filozofii a později medicínu na lékařské fakultě na univerzitě ve Vídni. Dle diplomu z roku 1837 se stal magistrem chirurgie a lékařem porodnictví a očního lékařství. V roce 1838 působil jako lékař v Lošticích, v letech 1839–1857 v Lomnici u Tišnova jako panský lékař hraběte Serenyho, v letech 1857–1872 pak na Velehradě a od roku 1872 až do své smrti v Brumově jako obvodní a panský lékař. Za svého pobytu v Lomnici u Tišnova onemocněl cholerou, ze které se sice uzdravil, ale zůstal tělesně ochromen, zejména na nohou. V posledních letech života přišel téměř o zrak, což ho velmi tížilo. Přispíval do Ohéralovy Moravie a do Dieblova Moravsko-slezského časopisu pro lid. Je také autorem množství článků s hospodářskou, botanickou, přírodovědnou a lékařskou tématikou, které publikoval v odborných časopisech a které mu přinesly mnohá čestná uznání a členství v různých společnostech (Moravsko-slezská hospodářská společnost v Brně, Zoologický a botanický spolek ve Vídni, Volná hospodářská společnost v Petrohradě, Královská botanická společnost v Ratiboři a mnohé další) a jsou více ceněny než jeho spisy historické. Spolupracoval s Františkem Holubem při objevování léčivých vod v Luhačovicích. Vydal také řadu historických studií, které bohužel ne vždy vycházely z historické skutečnosti, proto většina prací postrádá vědeckou hodnotu, i když některé z jeho objevů byly v posledních letech potvrzeny.  Amatérsky se zabýval také archeologií. Při své literární činnosti používal také jména František Pluskal-Moravičanský nebo František Saleš Pluskal. Je pochován na brumovském hřbitově a jeho jméno nese jedna z ulic města.

Dílo

• Welehrad (1858)
• Velehrad, hlavní a sídelní město velkých knížat staroslovanských, že byl a kde byl (1860)
• Děje na Moravě sběhlé od nejstarších až do nejnovějších časů  (1862)
• Obšírný popis svatyně Velehradské (1863)
• Staroslovanský Velehrad a okolí jeho v IX.století (1863)
• Památky hradu, města a panství Brůmova na Moravě (1874)
• Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1882)
• Das slavische Altgermanien (1882)
• Děje říše velkomoravské od počátku do rozpadu jejího (1883)
• Základy dějovědy světové a venetoslávské zvlášť (1885)
• Pověsti o lípě nevinnosti na hradě Buchlově (1885)
• Přirozený počátek a vývoj mluvy lidské vůbec a venetoceltické zvláště (1886)
• Počátky a vývin křesťanství na Moravě (1887)
• 50 let - životopisné pomněnky (1887)
• Polabsko (1888)
• Starožitnosti poloostrova ilyrotráckého (1888)
• Staromoravské církevní děje (1888)
• Starosvětem rusko-škandický (1889) 
• Nákres dějin starého Slezska (1890)
• Ohně Svatojánské (1890)
• Das slavische Aletgermanien (1891)
• Systematická mytověda na základě biblickohistorickém a s ohledem na staré venetoslávstvo (1892)
• Systematická mythověda (1893)
• Hrad Buchlov na Moravě (1894)