Obsah

František Fojtík, národopisný pracovník a lidový dialektolog

* 15. května 1890 Brumov, + 6. února 1961 Loučná

František Fojtík

Své nejranější dětství prožil na Novákovém gruntě v Bylnici, později se vyučil zámečníkem a odešel pracovat do Vídně, kde pobyl dva roky, ale pak se na přání rodičů vrátil zpět do Brumova, kde byl zaměstnán nejdříve v pivovaře a na pile a později převzal od svého otce živnost. V letech 1934 - 1943 s malou přestávkou v roce 1935 pracoval ve funkci starosty Brumova, za tuto dobu dal vysázet  na "Drahách" a v "Klobucké" 4000 - 5000 ovocných stromů. Miloval přírodu, velmi se o ni zajímal, sám štěpil stromy a odebíral několik ovocnářských a včelařských časopisů. Od roku 1945 pobýval vždy několik měsíců v roce u svého syna - rolníka ve Vízmberku na Šumpersku, život v selském prostředí se mu velmi líbil. Byl členem redakční rady a jedním z častých přispěvatelů časopisů Naše Valašsko a Valašsko, v nichž zveřejňoval lidové pověsti a vyprávění ze života na vesnici v brumovském nářečí. Pomáhal při sběru a vydání Lidových písní a tanců z Valašskokloboucka, některé písně dokonce sám nazpíval. Zabýval se dialektologií jižního Valašska, ale jeho Brumovský slovník již zůstal nedokončen stejně jako mnoho dalších rukopisných materiálů, kterými chtěl podle svých sil a možností oslavit svůj rodný kraj - jižní Valašsko, které velmi miloval.