Obsah

František Salesiánský Pluskal, historik a lékař

* 29. ledna 1811 Moravičany, + 29. března 1901 Brumov

František Salesiánský Pluskal

Narodil se v rodině chalupníka, studoval na akademickém gymnáziu v Olomouci, kde také studoval filozofii a později medicínu na lékařské fakultě na univerzitě ve Vídni. Dle diplomu z roku 1837 se stal magistrem chirurgie a lékařem porodnictví a očního lékařství. V roce 1838 působil jako lékař v Lošticích,  v letech 1839 - 1857 v Lomnici u Tišnova jako panský lékař hraběte Serenyho, v letech 1857 - 1872 pak na Velehradě a od roku 1872 až do své smrti v Brumově jako obvodní a panský lékař. Za svého pobytu v Lomnici u Tišnova onemocněl cholerou, ze které se sice uzdravil, ale zůstal tělesně ochromen, zejména na nohou. V posledních letech života přišel téměř o zrak, což ho velmi tížilo. Přispíval do Ohéralovy Moravie a do Dieblova Moravsko-slezského časopisu pro lid. Je také autorem množství článků s hospodářskou, botanickou, přírodovědnou a lékařskou tématikou, které publikoval v odborných časopisech a které mu přinesly mnohá čestná uznání a členství v různých společnostech (Moravsko-slezská hospodářská společnost v Brně, Zoologický a botanický spolek ve Vídni, Volná hospodářská společnost v Petrohradě, Královská botanická společnost v Ratiboři a mnohé další) a jsou více ceněny než jeho spisy historické. Spolupracoval s Františkem Holubem při objevování léčivých vod v Luhačovicích. Vydal také řadu historických studií, které bohužel ne vždy vycházely z historické skutečnosti, proto většina prací postrádá vědeckou hodnotu, i když některé z jeho objevů byly v posledních letech potvrzeny.  Amatérsky se zabýval také archeologií. Při své literární činnosti používal také jména František Pluskal-Moravičanský nebo František Saleš Pluskal. Je pochován na brumovském hřbitově a jeho jméno nese jedna z ulic města.

Dílo:

Welehrad (1858)

Velehrad, hlavní a sídelní město velkých knížat staroslovanských, že byl a kde byl (1860)

Děje na Moravě sběhlé od nejstarších až do nejnovějších časů  (1862)

Obšírný popis svatyně Velehradské (1863)

Staroslovanský Velehrad a okolí jeho v IX.století (1863)

Památky hradu, města a panství Brůmova na Moravě (1874)

Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1882)

Das slavische Altgermanien (1882)

Děje říše velkomoravské od počátku do rozpadu jejího (1883)

Základy dějovědy světové a venetoslávské zvlášť (1885)

Pověsti o lípě nevinnosti na hradě Buchlově (1885)

Přirozený počátek a vývoj mluvy lidské vůbec a venetoceltické zvláště (1886)

Počátky a vývin křesťanství na Moravě (1887)

50 let - životopisné pomněnky (1887)

Polabsko (1888)

Starožitnosti poloostrova ilyrotráckého (1888)

Staromoravské církevní děje (1888)

Starosvětem rusko-škandický (1889) 

Nákres dějin starého Slezska (1890)

Ohně Svatojánské (1890)

Das slavische Aletgermanien (1891)

Systematická mytověda na základě biblickohistorickém a s ohledem na staré venetoslávstvo (1892)

Systematická mythověda (1893)

Hrad Buchlov na Moravě (1894)