STANISLAV MOTL - Kam zmizel zlatý poklad republiky

KAM ZMIZEL ZLATÝ POKLAD REPUBLIKY

Více než šest tisíciletí vzrušuje zlato člověka. Magický žlutý kov, který se stal symbolem krásy, radosti, ale také prokletím, ztělesněnějším zla a temných sil. Zlato dovede udělat z člověka šťastlivce i žebráka. Oslepuje  rozum, demoralizuje.

Zlato má však, zejména v této nejisté době,  i mimořádnou ekonomickou moc.  Není ani divu, že vyspělé země se snaží mít ve svých bankovních sejfech  zlata co nejvíce.

Zlatý poklad měla svého času i naše země. Byly to desítky a desítky tun, včetně takřka sedmnácti tun zlatých mincí nevyčíslitelné historické hodnoty.

Tohle však už patří minulosti…

Co se  s naším zlatým pokladem, na který se po roce 1918 skládali dávní předkové, vlastně stalo? Jaké byly jeho osudy? A jak tento zlatý poklad souvisí s našimi válečnými hrdiny, kteří bojovali a umírali na nejrůznějších frontách druhé světové války?

ZLATÝ VLAK

Ukradli českoslovenští legionáři poklad ruských carů? Tato otázka vzrušuje historiky a badatele – doslova po celém světě – už řadu desetiletí. Nejnovější zájem o osud ruského carského pokladu, který měl bez stopy zmizet v dramatických letech občanské války po roce 1917, můžeme zaznamenat v loňském a zejména letošním roce a především na ruské mediální scéně. Jedním z motivů je i nedávno dokončený ruský film režiséra Andreje Kravčuka Admirál, v němž se ne zrovna moc lichotivě hovoří právě o československých legionářích, kteří část zlatého pokladu ruských carů nějakou dobu střežili. Bohužel – v této souvislosti se v médiích dosud objevují spíše fámy, nepodložené informace či vyslovené výmysly…

Zájem o osud ruského pokladu je ale pochopitelný. Jeho cena, už na počátku první světové války, byla nevyčíslitelná. Bohatstvím v takovém rozsahu se tehdy nemohly pochlubit ani velmoci, jakými byly například Velká Británie, Francie či Spojené státy americké.

Po stopách této jedné z největších světových záhad se vydal reportér Stanislav Motl. Řadu týdnů strávil v nejrůznějších archivech. Pročítal svědectví pamětníků. Hovořil s historiky a dalšími odborníky. Hledal a  objevoval informace, nové souvislosti. Aby o výsledcích svého pátrání natočil 30minutový film.

Organizátor

Město Brumov-Bylnice ve spolupráci s Komisí historickou a Muzejním spolkem Vlára

Vstupné dobrovolné