Město Brumov-Bylnice
H. Synkové 942
763 31 Brumov-Bylnice
IČO: 00283819
ID datové schránky: rqcb3a2
Významné osobnosti
Významné osobnosti
Historie našeho města se vyznačuje mimo jiné také tím, že se může prezentovat řadou lidí, jejichž životní osudy i dílo jsou spjaty s naším městem a kteří si zaslouží být zařazeni do galerie významných osobností města.
Jan Jiří Ignác Středovský (1679 – 1713) | narozen v Brumově. Spisovatel, historik, panslavista. V roce 1703 byl vysvěcen na kněze. Jeho díla slouží jako prameny ke studiu dějin Moravy. |
Čeněk Kramoliš (7.12.1862–16.6.1949) | Narodil se v rodině řezníka Jana Kramoliše, obecnou školu vychodil v Rožnově pod Radhoštěm, poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a v letech 1878 – 1882 učitelský ústav v Příboře. V letech 1882 - 1886 působil jako učitel v Krásensku, v letech 1886–1889 v Marefích u Bučovic, od roku 1889 do roku 1895 jako nadučitel v Kloboučkách u Bučovic. V roce 1905 se stal odborným učitelem na měšťanské škole ve Vyškově a v roce 1908 přešel do Hranic na Moravě, kde působil ve funkci okresního školního inspektora, od roku 1911 současně také jako ředitel dívčí měšťanské školy, tuto funkci zastával až do svého odchodu na odpočinek. V roce 1935 se pro svůj zhoršující zdravotní stav přestěhoval ke své dceři Miladě do Brna, kde zpracovával své bohaté záznamy. Na jeho sběratelskou a kronikářskou činnost měl velký vliv jeho předek Josef Lucian Ondřej Kramoliš, slavný rožnovský kronikář a sběratel lidových pohádek. V roce 1938 při poslechu zpráv o mnichovské kapitulaci částečně ohluchl a oslepl, ale ani tento handicap ho neodradil od jeho práce. Redigoval několik regionálních almanachů, např. Almanach Valašského roku a napsal řadu odborných studií vlastivědných a národopisných, které publikoval časopisech Historické rozhledy, Selský archiv, Selské listy, Šťastný obzor, Náš domov, Neděle, Niva, Obzor a další. V roce 1946 se spolu s Františkem Moravčíkem a Vlastou Fialovou zasloužil o založení Valašského krúžku v Brně. Jeho romány Strážcové hor, Rychtář Šoman a Hraničářští hrdinové se odehrávají v okolí Valašských Klobouk, Brumovska a Slavičínska. Je pohřben v Rožnově pod Radhoštěm a jeho jméno nese jedna z ulic města. |
Pluskal František Salesiánský (29.1.1811 - 29.3.1901) | zemřel v Brumově. Historik. Od roku 1872 působil jako lékař v Brumově. Vydal např. Památky hradu, Města a Panství Brůmova na Moravě a řadu dalších historických studií. |
Kleinschnitzová Flora (1891 – 1946) | narozena v Brumově. Vědecká pracovnice UK, literární historička, překladatelka. Jejím životním dílem byla dokumentace česko-švédských vztahů. Byl ji udělen řád Gustava Vasy. |
| Synková – Matoušková Matylda (1906 – 1949) | narozena v Brumově. Bojovnice za emancipaci žen a sociální spravedlnost, publicistka. Pronásledována v době okupace. Její manžel, poslanec Ota Synek, byl popraven fašisty. |
Moravčík František (1895 – 1967) | narozen v Brumově. Národopisný pracovník. Spolupracoval mimo jiné s Čeňkem Kramolišem a Petrem Bezručem. Zasloužil se o založení Valašského krúžku v Brně. |
| Tomek Lubomír | narozen 1926 v Bylnici. Prozaik, básník, literární historik, dramatik, editor a redaktor. Odborný pracovník Památníku národního písemnictví v Praze. Napsal řadu rozhlasových her a povídek. |
| Indruch Alois, Ing. | nar. 1925 v Kladrubech, okr. Vsetín. Prozaik. O svých zážitcích z kraje pod Vlárským Javorníkem a o lidech, které potkal, vypráví ve své knize FOŘTOVO KRÁLOVSTVÍ. Své lovecké zážitky popisuje v knize Z FOŘTOVÝCH VZPOMÍNEK. V současné době žije ve Svatém Štěpáně |
| Vaculík Ludvík | narozen 1926 v Brumově. Prozaik, fejetonista, publicista, rozhlasový redaktor. Autor známého románu SEKYRA, textu DVA TISÍCE SLOV z roku 1968 a řady dalších děl. |
Loucký František (2.10.1912 – 16.6.1988)
| František Loucký se narodil 2. října 1912 v Brumově. Byl pátým dítětem Václava Louckého a Marie Loucké roz. Ovesné. Již od dětství se toužil stát pilotem. Bohužel kvůli autonehodě nebyl přijat na leteckou školu. Místo toho se v Uherském Brodě vyučil papírníkem a knihařem. Ve studiu pokračoval na obchodní akademii. Během studií založil v Uherském Brodě pobočku Masarykovy letecké ligy, kde zastával funkci jednatele. Jeho touha stát se pilotem byla však velká, proto roku 1937 na vlastní náklady absolvoval kurz pilotování turistických letadel. Začal pak létat pro obchodní společnosti mj. i pro Tomáše Baťu. Po začátku 2. světové války 19. 12. 1939 uprchl do Francie, kde začal s vojenským výcvikem. Kvůli bitvě o Francii však 21. 6. 1940 musel opět odejít. Novým útočištěm se mu stala Velká Británie. Službu u RAF započal 24. 7. 1940 na pozici vojína. Po absolvování výcviku se připojil k 65. stíhací peruti zvané East India. Její součástí byl od 17. 9. 1941 do 24. 6. 1942. Od 25. 6. 1942 do 6. 1. 1944 létal jako součást 312. československé stíhací perutě. Pod velením štábního kapitána Františka Fajtla dne 10. 2. 1944 odjel bojovat na východní frontu. Nedlouho po nasazení do boje byla celá peruť převelena na pomoc při slovenském národním povstání. Ovšem už 21. září odpoledne při útoku na tanky v prostoru Ružomberku byl stroj Františka Louckého (trupové číslo 65) zasažen protiletadlovou palbou a Loucký sám vážně zraněn. Podařilo se mu vrátit zpět na letiště Zolná a byl okamžitě odvezen do nemocnice. Vzhledem k vážnosti zranění byl pak 26. září letecky ze Slovenska evakuován. V lednu 1945 je podporučík Fr. Loucký veden u 2. čs. stíhacího pluku jako zástupce velitele pro vzdušnou střelbu a navigátor pluku. Tento pluk však již do bojů nezasáhl, nebyl totiž dokončen výcvik jednotky. Po válce působil na letišti v Praze. Leteckou službu ukončil dne 28. června 1946 v letecké dopravní skupině v Ruzyni. Později pracoval mj. jako vedoucí papírnictví, referent, dělník či řidič. V 60. letech se stal inspektorem Státní letecké inspekce v Ruzyni. V roce 1969 odešel do důchodu. Zemřel 16.6.1988 v Praze. Je autorem dvou významných knih: Zůstal jsem sám a Mnozí nedoletěli. V knize Zůstal jsem sám upozorňuje na osud sedmi mladých mužů z fotografie pořízené roku 1941 v letecké škole RAF. Z oněch sedmi československých pilotů se pouze on sám dožil konce války a návratu domů do Československa. Druhá kniha se jmenuje "Mnozí nedoletěli" a vyšla až roku 1989, tedy po smrti Františka Louckého. Vydalo ji ještě za minulého režimu nakladatelství Naše Vojsko a obsahuje popis 540 příslušníků československého letectva, kteří v období druhé světové války položili svoje životy za naši svobodu. Každý z těchto mužů má v knize krátký medailonek s fotografií (pokud byla známa) a několika životopisnými údaji. Připomenuti jsou také padlí příslušníci československých jednotek jiných národností nebo letci, kteří zahynuli ve službách domácího protinacistického odboje. Je těžko uvěřitelné, jak rozsáhlý a různorodý materiál dokázal autor v knize ve své době a v tehdejších podmínkách zpracovat. |
Z nejmladší generace se mezi rodáky našeho města, kteří významně přispěli jeho propagaci, zařadili například:
| Špalek Jakub (1968) | herec a režisér |
| Řepka Tomáš (1974) | fotbalista |
| Sukupová Eva (1960) | mistryně světa v kulturistice |
